Začala jsme dělat pečovatelku před 4 rokama. Kvůli tomu že manžel měl Alzehimerovu chorobu, udělala jsem si atest a dostala jsem se do pečovatelskýho domu, kde bylo 20 bytových jednotek a v první vlně to začalo být takové, že nás pečovatelky nikdo nebral, nedostali jsme se k materiálu. Museli jsme 18 hodin denně chodit v rouškách a ochranných pomůckách.

Když se vedoucí dozvěděla že tam máme lidi od 80let výše, tak se musejí nechat naočkovat. Já i s jednou kolegyní jsme se proti tomu postavily a přišli jsme kvůli tomu o práci. Řekli jsme že by o tom měli vědět jejich blízcí a sami lidé by se měli rozhodnout zda se chtějí naočkovat nebo ne. Bylo jim řečeno že se jedná o rozhodnutí obce. Já kdybych neměla důchod tak nemám ani na bydlení. Řekli jsme že naše babičky vakcinovat nenecháme, když jsme viděli co se tam stává. I kolegyně, která se nechala naočkovat dostala vysoké teploty, začali jí otékat končetiny rukou a nohou, jako kdyby dostala mrtvičku a teď leží na přístrojích. Musíme se spojit aby naše maminky, babičky a aby se vakcíny nedostali ani k dětem, neboť to je život ohrožující.

Babičky brečeli, nevěděli co se děje a nechali se naočkovat, aniž by k tomu sami dali souhlas. Ještě než jsem odešla z práce, tak dvě babičky zemřeli. Doktoři do papíru napsali že to bylo stářím. Jednalo se o čilé babičky co měli jen pohybové problémy.

Po vakcinaci dostali staří lidé vysoké teploty, začali promodrávat, začali se dusit a další dny byly mrtví. Doktoři jim do papírů napsali že umřeli stářím, aby se o tom jejich rodinní příslušníci nedozvěděli. Zfašovali se úmrtní listy. Nikdy se tam nedostalo, že to bylo po vakcíně.

Do pečovatelského domova jsem chodila dál, ale jako brigádnice aby o tom starosta nevěděl. Viděla jsem jak tam lidé umírají. Bylo mi vyhrožováno, že když se to dostane na veřejnost, bude to mít následky. Jsem rozhodnutá to nevzdat.

Hodně mi to připomíná článek 10 černoušků, jež si můžete přečíst zde:
https://www.nsdn.cz/micro/20/ockovan-proti-covid-19-zemrel-ockovan-zemrel